Miska Cilin/Camp - terakota 50 cm

Víceúčelové pozvolně působící granulované dusíkato-vápenaté hnojivo vhodné zejména k pěstování košťálovin. Hnojivo je barvy tmavě šedé až černé s výrazným zápachem po karbidu. Působením vzdušné půdní vlhkosti se samovolně rozkládá. Obsahuje min. 40 % kyanamidu vápenatého, 10-15 % hydroxidu vápenatého a 0,1-3 % síranu vápenatého. Obsah karbidu vápníku nepřesahuje 1 %. Vhodné k desinfekci půdy brzy před výsadbou.

ROZMETADLO hnojiv a osiv

Teplomilná letnička vysokého vzrůstu s širokým spektrem využítí od konopného čaje po oleje a masti. Je vysoce rezistentní vůči chorobám a škůdcům.

Hoštické NPK je čistě přírodní -organické- hnojivo univerzálního použití bez přídavku průmyslově vyráběných složek. Obsahuje vedle základních zdrojů živin NPK i přírodní guáno, pocházející z trusu mořských ptáků a další stopové prvky. Hnojivo se používá pro základní vyhnojení půdy buď na jaře, nebo při podzimní přípravě. Je zvláště vhodné pro zdravou výživu ovoce a zeleniny. Složení: 5%N + 2% P2O5 + 8% K2O Použití: Aplikuje se z jara nebo na podzim na povrch zeminy rozhozem a pak se mírně zapraví do půdy (ručním rytím, zahrabáním apod.) a následně se dostatečně zavlaží. Při aplikacích do truhlíků se hnojivo promíchá s pěstebním substrátem. Při dalším přihnojování se předepsaná dávka hnojiva nasype okolo rostliny, zapraví do půdy a zalije. Dávkování: Základní hnojení před výsadbou 1,5 - 2,5 kg na 10 m2. Vyhnojení půdy ve skleníku před výsadbou 2 - 3 kg na 10 m2. Dávka na 1 truhlík (50 cm) s balkónovými květinami 80 - 100 g. Růže a trvalky 1,5 - 2 kg na 10 m2. Zelenina a ovoce 100 - 150 g na 1 rostlinu; jehličnany a jiné okrasné keře 150 - 200 g na 1 rostlinu. Podzimní vyhnojení 2 kg na 10 m2.

Osivo vhodné pro zelené hnojení pro všechny typy půd snáší i pozdější výsevy. Je vhodná pro zahrádky s nižším zastoupením brukvovitých zelenin. Zelené hnojení provádíme zpravidla na sklonku léta, popř. na počátku podzimu. Po sklizni hlavních plodin osejeme záhony vhodnými druhy rostlin. Jakmile se vytvoří dostatek zelené hmoty, vzrostlé rostliny posekáme a zaryjeme do země. Probíhající přirozený proces tuto zelenou hmotu postupně rozloží a za pomoci půdních mikroorganismů se vytvoří potřebné živiny pro příští vegetační období a půda se zúrodní.

Používá se jak k přímému hnojení, tak postřiku na list k odstranění nedostatečné výživy plodin a stromů bórem a hořčíkem. Nedostatek bóru způsobuje srdéčkovou hnilobu u řepy, cukrovky, poškození bulev celeru. U hrušek se projevuje kaménčitostí, u jablek hořkou pihovatostí plodu, obecně poškozením a snížením úrody plodů a snižuje odolnost proti houbovým chorobám.